Závodní sezóna 2018 zahájena

Závodní sezónu jsme zahájili již tuto sobotu 23.3.2018 a to prvním závodem v rámci TOMKET Pražského  MTB poháru, který se jel v Praze na Zličíně. Trať známe již z přechozích let, ale přesto nebo vlastě spíše právě proto jsme tam jeli ve čtvrtek před závodem raději ještě potrénovat. A vyplatilo se.

Závodu se zúčastnilo celkem 14 z nás. Přestože chlapecká část naší výpravy měla převahu, jako první odstartovala Nelča (2012). Závod měla od začátku ve svých rukách, respektive nohách a nekompromisně ujížděla ostatním závodnicím. Až přišla osudová zatáčka při nájezdu do cílové rovinky. Právě v té jí soupeřka předjela. To Nelinka nečekala a zlomilo jí to natolik, že neudržela své slzy v očích. Ale nevzdala to, za mohutného povzbuzování rodičů, trenérů i ostatních došla do cíle po svých a právem si zasloužila krásnou stříbrnou medaili.

Ve stejné věkové kategorii, ale opačného pohlaví se počet našich dresů zdvojnásobil. Na startu byla vidět rozmanitost technicky. Od 20“ kol snad až po 26“. Naši kluci se s dvěma okruhy rozhodně nepárali. Ondra (2012), ač špatně odstartoval, nehleděl na to, že jeho kolo patří k těm nejmenším ve startovním poli, a s bojovností sobě vlastní se rval kupředu. Nakonec z toho bylo krásné 5. místo.  A Davča (2012)? To byl borec, který si celý závod užíval s úsměvem od začátku až do konce. A tak to má být!!! 

Při dalším startu se počet našich dresů opět zdvojnásobil. V kategorii Chlapců 7-8 let jsme měli 4 zástupce. Denyho (2010), Radima (2010), Kryštofa (2011) a Robina (2011). Kluci měli již náročnější okruh, kde nechyběly klopenky, výjezdy, velbloudí hrby ani roletka. Deny  se hned v průběhu prvního kola dostal do vedení. A celý okruh jel svým stylem - makám, dřu ze všech sil a bedna bude moje! Už to vypadalo, že to bude na to nejvyšší příčku a Deny bojoval, co to šlo, ale kolo jeho soupeře bylo na cílové čáře o 10cm dříve. Stejně jako Deny prohrál svůj závěrečný spurt i Radim a nakonec z toho bylo pro něj 5. místo. Sedm vteřin po Radimovi dojel do cíle i Kryštof. Robin to měl po startu skvěle rozjeté. První stoupání se však rozhodl raději vyjít po svých, než šlápnou do pedálů, a tím ztratil svoji pozici v závodě. Trenéři mají z Robina ale velkou radost. Čím dál tím více překonává sám sebe a pouští se s chutí, kterou sem tam opepří pláčem, i do takovýchto závodů. A taky už trošku přišli na to, jak na něj, „Mekáč to jistí J.

Na ročníky 2008-2009 čekal stejný okruh jako na naši silnou čtveřici, jen ho museli objet 2x. Jolanka (2009) si svým startem vybojovala skvělou pozici v závodě.  Při nájezdu na trať však závodnici před ní uklouzlo kolo na blátě a šla k zemi. Jolanka se kolizi naštěstí vyhnula, ale pak musela dohánět. Bylo z toho umístění těsně za první polovinou.

Stejný problém měl i Tomík (2008), který se nechal zavřít a předjet ostatními díky pádu před ním hned v první zatáčce. Pak ale makal, co to šlo! Páťa (2008) jel svůj závod od začátku až do konce. Ačkoliv by v závodě určitě uvítal ještě více techniky, dojel si pro krásné umístění v první pětině početného startovního pole.

Po první části závodního dne si tedy pro medaili šla Nelinka a Deny. Oba pro stříbrnou. Ale i ostatní, ač na medaili nedosáhli, předvedli skvěle odjetý závod!

V průběhu vyhlašování už ale projížděli trať svého závody i Pepíno (2007), Luky (2005), Patrik (2004) a Adélka (2005). Všichni měli trať stejnou, i stejný počet okruhů, přestože Pepíno spadá do kategorie Žáci I a ostatní do kategorie Žáci/Žákyně II. Pro Pepu to tedy byl velmi náročný závod. Nejen proto, že okruh pro tyto kategorie byl delší a doplněn o náročnější technické pasáže nazvané „HOP DROP“ a „50na 50“, ale hlavně proto, že celková délka závodu byla 7,2 km. Pepa předvedl své závodní nasazení a dojel si do cíle pro 15. příčku. Což je skvělé umístění v první půlce z celkového počtu 40 ti startujících. Luky s Patrikem startovali spolu. Ani jeden z nich, díky pozdějšímu přihlášení nestál v předních lajnách. Luky stál dokonce i řadu za Patrikem, tomu však nezabránilo v tom, prodrat se do první desítky závodníků a do cíle dorazit jako 6tý v pořadí. Patrik si také nenechal ujet první desítku, přestože měl pád na Velboudích hrbech, a v cíli se objevil jako 9tý.

A to nejlepší nakonec. Áďa. Její startovní pole sice nebylo moc početné, ale i tak se medaile cení a Áďa si zaslouženě šla pro na bednu pro bronz.

A jak závod vypadal očima našich závodníků?

Nelča      „Trať byla těžká, bolely mne nohy, skončila jsem druhá a to je dobrý výsledek. A už se těším na další závod“

Ondra     „Předjel jsem ho v zatáčce a díky tomu jsem byl pátý

David      „Moc se mi to líbilo a těším se na další. Nejlepší bylo bahno a zatáčky“

Deny       vyjádření rodičů „Našeho vedoucího trati v kategorii chlapci 7-8 let nic nanapadá J“

Radim     „Předejel mě před cílem a tak jsem byl pátý“

Kryštof   „Líbili se mi klopenky a hopy“ nic jiného pozitivního na závodech prý ale neshledal.

Robin     „Moc hezký závod. Nejvíce se mi líbil dojezd do cíle“

Jola         otázka: „Jaké máš pocity z dnešního závodu?“, Odpověď:  „Blbý“
otázka: „Jaká byla trať?“, Odpověď: „Dobrá, dlouhá“
otázka: „Líbil se ti závod?“, Odpověď: „Líbil, povedl se mi start, ale pak to popadalo a mě zbrzdilo, pár holek mě předjelo a já už je nepředjela zpátky“

Páťa       „I  když byly blbá trať, tak se mi jelo dobře. Mám radost, že začala sezóna a těším se na další závody. Moc mě to bavilo“

Tomík     „Trať byla dlouhá a blátivá, sice se mi start nepovedl, ale přesto se mi závod líbil“

Pepča     „Těžký a dlouhý závod. První a druhý kolo dobrý, třetí už mi docházely síly. K tomu velká nervozita před startem a to i u maminky“

Luky       „Závod se mi líbil“

Patrik     „Poprvé jsem si vyzkoušel, jak se létá na kole. Nejvíce se mi líbil sjezd na konci trati, který jsem se ve čtvrtek naučil“

Áďa        „????“